Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Máme tu bez nadsázky jednu z nejzajímavějších deathmetalových kapel poslední doby. Jednou ze záruk je například bubeník Jason Roe, který začínal s BETWEEN THE BURIED AND ME. Předpokládám, že už teď je jasné, že jde o trochu složitější a techničtější kompozice, ve kterých příliš nepočítejte s jednoduchými riffovačkami. Naopak. Kytarista Andrew Hawkins se celkem vyžívá v nervózních vybrnkávačkách a basák Scott Addison skvěle tmelí bicí a kytaru a ještě velmi často přikládá vlastní linky, rozvíjející hlavní motivy.
Najdete tu odkazy na GORGUTS, GIGAN i DEATHSPELL OMEGA. Od nervózních kytarových mlh, které v téměř devítiminutové skladbě „Aqueous“ otevírají celou kompozici, se dostáváte až někam do sludgemetalových neutěšených ploch. Ačkoliv je cítit, jaké kapely mají BARING TEETH rádi, nejde tu v žádném případě o opisování. Naopak. Tahle trojka z Dallasu si vytvořila vlastní rukopis, kterého se poměrně striktně drží. Svoji hudbou rádi znervózňují, mají zde skvělé pasáže, kdy rytmika tančí technický kvapík a kytara drápe disharmonické sólo, případně se rozplývají až v ambientních mlhách.
Za celkem logický považuji jejich přechod od Willowtip Records k o dost alternativnějšímu labelu Translation Loss Records, kde jim společnost dělají spolky jako A STORM OF LIGHT nebo MOUTH OF THE ARCHITECT. BARING TEETH prostě jsou divná deathmetalová kapela. Kořeny jsou jasné, ale výsledek je značně neortodoxní a asi ani nemůžu říci experimentální. Nejde o žádné náhodné pokusy. Texasané moc dobře vědí, co dělají a ve své tvorbě mají celkem pevnou ruku. Jen to rozhodně není pro každého.
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.
Místy tak trochu těžkopádný death metal, který ale sází jak na zajímavé technicky neotřelé provedení, tak na dusivě temnou atmosféru. Pekelný vokál navíc dodává na dramatičnosti. U mě to celkem funguje.